MYŠLENKY

Dnes mám jen pár myšlenek, které sem musím napsat...
Nejsem zrovna mistr na slova, eufemisticky řečeno :) Ale snad se mi podaří vystihnout alespoň základ...
Chci vám napsat, ať se nebojíte žít naplno... Nebojte se dělat věci, které dělat chcete, i přesto, že máte strach... Nedovolte, aby vás strach z prohry vyřadil ze hry... Vystupte ze svého stínu a žijte. Tento život není zase tak dlouhý, jak by se někdy mohlo zdát... Jsme tu jen na návštěvě, jak říká táta... A jsme tu jen jednou, tak to nepromarněme. Lidé na sklonku života nejvíce litují toho, co chtěli udělat, ale neudělali - spíše než toho, co udělali. Nemáme nic víc než tady a teď.
Vážím si svého zdraví, toho, že mám co jíst, kde spát, že mám spoustu zajímavých knih a tím přístup k vědomostem, že jsem hezká, že mám lidi, kteří mě mají rádi, že jsem konečně našla chlapa, který mě má opravdu rád. Toto vše si uvědomuju každý den a nezapomínám na to.
Pokud máte někoho, kdo vás má rád, važte si toho, i toho, co pro vás dělá. Není to samozřejmost. Snažte se to dávat najevo, tak, aby to i ten druhý věděl, někdy mi to jde hůř, ale bojuju...
Zkoušejte nové věci, a nebo ne, pokud nechcete. Žijte tak, jak chcete. Ale nezapomínejte, že vaše svoboda končí tam, kde začíná svoboda druhého...
Snažte se, aby z vás tento svět neudělal cynika a zlého člověka, i když je to někdy těžké... Někdy se člověk ve společnosti lidí, kteří lžou, intrikují, pomlouvají, závidí a nenávidí, stává idiotem - stejně jako v románu od Dostojevského...
Přeju sílu vám všem!

Today I have got a few thoughts which I need to write down here...
I am not really a master of words, euphemistically speaking :) But hopefully I will manage to describe at least the basic...
I want to tell you to not be afraid to live fully... Do not be afraid to do things you want to do, even though you are scared... Do not let the fear of striking out keep you from playing the game... Step out of your shadow and live. This life of ours is not as long as it sometimes may seem... We are here only for a visit, as my father says... And we are here once, so let's not waste it. Dying people regret the most the things they wanted to do but did not do, far more than the things they did do. We have nothing more than here and now.
I appreciate my health, the fact that I have food, a roof over my head, that I have got many interesting books and an access to knowledge, that I am pretty, that I have got people who love me, that I finally found a man who really loves me. I realize this every day and do not forget about it.
If you have got someone who loves you, appreciate it, and appreciate the things he does for you. It is not a matter of course. Try to show the other person that you love them too, sometimes it is hard for me, but I keep on fighting...
Try new things, or do not, if you do not want to. Live as you like. But do not forget that your freedom ends there where other person's freedom begins...
Try to keep this world from turning you into a cynical and mean person, even though it is hard sometimes... Sometimes when you are among people who lie, intrigue, gossip, envy and hate, you become an idiot - just like in Dostoyevsky's novel...
I wish strenght to all of you!